L.E.D. PŘÍPADOVÁ STUDIE – EFEKTIVITA OBALU – ČÁST II. – PRAKTICKÁ

V minulém příspěvku jsem identifikoval příčiny způsobující aplikaci neefektivních obalů v rámci globálních subdodavatelských řetězců a operací. V druhé části bych se rád věnoval aspektům které L.E.D. metodologie vidí jako opomíjené základy efektivního obalu:

1) PROSTOROVOST – prostorové uspořádání, či objemový koncept obalu zůstává často opomíjen. Třetí dimenze obalu je přitom ve vztahu k efektivitě stejně, ne-li důležitější než zbylé dvě – délka a šířka.

2) VNITŘNÍ USPOŘÁDÁNÍ – každý obal by měl nést maximální počet dílů do váhových limitů daných legislativou, nebo předpisem samotného uživatele. K tomu může napomoci správné uspořádání dílů v rámci obalu a k jeho dodržení pak přispívají různé typy děličů.

3) VÍCEČETNÁ POUŽITELNOST – tato umožní rozpustit náklady na obal do více toků. Při správné aplikaci pak dojde k poklesu ceny obalu z dlouhodobého hlediska na částku blízkou nule. V některých případech je možné nejenom dosáhnout nuly, ale i na obalu profitovat (viz. projekt M4M)

Image

4) PROSTOROVOST PRÁZDNÉHO OBALU – zde je míněn aspekt snížené prostorové náročnosti při manipulaci a nakládání s prázdnými obaly.  

Cestou může být jejich skládatelnost, či štosovatelnost “nesting” (pozor nezaměňovat se stohovatelností).

V praxi pak tato “malá změna znamená velký rozdíl jak v celkovém rozsahu plochy nutné pro manipulaci s prázdnými obaly, tak i snížení plochy nutné pro jejich uskladnění.

Je až s podivem proč nejsou štosovatelné boxy využívány častěji vždyť u některých typů je možné na jedno paletové místu, při stejné definované výšce na paletě dosáhnout až 8x násobku původní hodnoty.

Důvodem zachování standardních boxů bývá z 90% pouze zvykovost.

Při svozu prázdných obalů je pak možné např. při aplikaci systémových svozů typu MILKRUN snížit náklady na rozvozy o polovinu a v některých případech i výrazněji.

Co v rámci projektů bylo jedním z nejzajímavějších zjištění byla skutečnost, že se do “nových konických boxů” dalo umístit stejné a v mnoha případech i větší množství dílů, než do boxů standardních. Stačilo jen lehce modifikovat uspořádání dílů v boxu při využití výhod konického Imagetvaru.

V průmyslové praxi může znamenat aplikace štosovatelných boxů nejen možnost snížení celkového množství využívaných obalů, tedy i investice do nich, ale i výrazné snížení přepravních a manipulačních nákladů, včetně nákladů na pracovníky zabývající se manipulací s těmito obaly. 

Graf výše ukazuje výsledek řešení, kdy se na základě analýzy rozhodl klient projektu aplikovat štosovatelné boxy na 1.314 dílů u 81% dílů se dosáhlo vyšší ložné kapacity v boxu při 49% došlo k navýšení o více než 50% (v 8% to bylo více než dvojnásobné množství.

S ohledem na rozsáhlost tématu se mu budu věnovat i v dalších příspěvcích.

Advertisements

L.E.D. případová studie – Efektivita obalu – část I. – analytická

V rámci projektů jsem se setkával a setkávám s mnoha různými aspekty způsobujícimi

Image

nižší efektivitu procesů  a celého dodavatelského řetězce. Jedním z nejčastějších je nízká efektivita přepravního obalu.

Při analýze příčin jsem došel k názoru, že nejčastěšími důvody jsou:

1) Priorizace jednoho pohledu na obal

2) Absence znalosti všech procesů v rámci celého řetězce

3) Neznalost možností a nových technologií

4) Nezájem na změně

5) Promítnutí nákladů obalu do ceny a to bez rozpadu položek tuto tvořících

6) Nejasnosti v oblasti odpovědnosti

7) Profesní slepota

Jedná se většinou o kombinaci výše uvedených aspektů a výsledkem je obal, či jsou obaly které svou neefektivitou nabourávají celý komplexní proces, snižují tím jeho efektivitu a zvyšují nákladovost a to někdy v podstatné míře.

Obal bývá vyvíjen zástupci dodavatele (často výrobci obalu), jejichž zájmem je vlastní profitabilita z níž vyplývá snaha vyvinout a prodat je nejlépe co největší obal, případně obal co nejkomplikovanější po technologické stránce, tak aby jeho hodnota a tím i profit mohl být co nejvyšší.

Na straně odběratele má dále hlavní slovo Oddělení Kvality (QC), které se zaměřuje na ochranu dílu před poškozením během přepravy. Důsledkem je pak obal větších rozměrů, nejlépe vyplněný proklady z polystyrenu, či jiné výplňové hmoty. Kriterii která nebývají v procesu zohledňována je celková velikost obalu a jeho logistická efektivita.

Již ve fázi potvrzení ze strany QC oddělení dochází k výrobě obalu a jeho penetraci do procesů a právě zde dochází k aspektu pozdní akce, kdy lidé kteří obal fyzicky používají na denní bázi již nedostanou možnost do vzhledu a funkčnosti obalu vstoupit.

Navíc v okamžiku kdy je obal ze strany QC schválen, je jeho položka často promítnuta do ceny výrobku a brána jako samozřejmost.

Z pohledu L.E.D. v rámci rozhodování a vývoje nového obalu zůstala zcela stranou myšlenka komplexnosti celého řetězce. Jednotlivé strany se zaměřením na vlastní pole působnosti a profit se zcela oprošťují od možnosti vidět celek a přispívat k jeho harmonii. Důsledkem jsou pak obalové prostředky které často na dlouhých vzdálenostech dopravují jen zlomek možného objemu materiálu a zboží a navyšují tak jeho nákladovost.

Obrázek v úvodu ukazuje zneužití (či využití) legislativního rámce v oblasti obalových prostředků. Ačkoli tento přesně definuje že výrobek by měl být zabalen s co nejmenším množstvím obalových prostředků existuje z tohoto často zneužívaná výjimka. Tato se nazývá MARKETING.

V případě že výrobce či dodavatel definují obal jako marketingový prostředek, je možné zabalit výrobek i do mnohonásobně většího obalu a tento aspekt je nepostižitelný.

Ke zneužití dochází často v segmentu B2C, tedy prodeji koncovým uživatelům, např. retailu (maloobchodě), kde zabalením malého množství výrobků, do velkého obalu dochází k vytváření psychologického rámce ve smyslu Velký obal = Velké peníze. Pro dodavatele to znamená často o řád vyšší marži.

Na skutečnost, že se jedná o podvod začala v roce 2012 poukazovat např. německá vláda, která schválila a začala též uplatňovat boj proti tzv. Mögelpackungen, neboli podvodným obalům.

V České republice zatím podobná legislativa není a proto se výrobci ve velké míře na klamání spotřebitele přímo zaměřují a jejich kroky zůstávají bez povšimnutí.

V dalším pokračování tohoto tématu se zaměřím na možnost eliminace tohoto aspektu.

Základní principy metodologie L.E.D.

LOGISTICS EFFICIENCY DESIGN je postaven na 3 základních principech, resp. stavebních kamenech a právě tyto L.E.D. metodologii odlišují od těch již existujících.

1) TRANSPARENTNOST – průhlednost všech procesů, vztahů a činností a to včetně přesné definice působnosti a odpovědnosti jednotlivých článků je prvním ze základních kamenů. Svou podobou mohou připomínat principy vizuální kontroly aplikované např. v metodologii LEAN, SIX SIGMA či dalších, rozdílem je však okamžik že L.E.D. požaduje vizualizaci vnitřních i vnějších procesů a návazností se snahou získání jejich harmonie

2) PROFIT SHARING (DĚLENÍ ZISKU) – tento druhý bod je jedním z těch které narážejí současně na největší pochopení i odpor. Rozvoj společnosti a to včetně té obchodní a podnikatelské totiž staví všechny své procesy na hodnocení vlastního zisku.Zisk ostatních článků řetězu je nezajímavý, resp. zajímavý jen v okamžiku, kdy je snaha z tohoto odříznout něco sám pro sebe.

3) EFFICIENCY (EFEKTIVITA) – právě efektivita je nástrojem k dosažení optimálního stavu. Není to pouhé snížení nákladů, či zkrácení výrobních či procesních taktů, nebo permanentní tlak na snížení cen. Tyto všechny parametry jsou jen důsledkem zvyšování efektivity a to v celém řetězci. 

DOjde-li k pochopení těchto tří principů, je možné dosahovat výsleddků na které nebylo možné dříve ani pomyslet, důležité je však si uvědomit, že všechny tři je nutné uplatňovat společně, protože právě v jejich harmonii je možné najít nejlepší možný výsledek.

Čas nehraje sám o sobě roli, protože je jen jedním z nástrojů, které musíme využívat k dosažení komplexity L.E.D.

L.E.D. je nutno si představit jako tušovou malbu. Cílem je dosáhnout dokonalosti s co nejmenším počtem nástrojů a tahů a právě toho chceme dosáhnout i v každém z L.E.D. projektů

LOGISTICKÝ EFEKTIVNÍ DESIGN

Otázku efektivity logistických toků, procesů a prostředků řeším již poměrně dlouhou dobu svého profesního života. V poslední době čím dál častěji narážím na snahu řešit některý z článkú logistického řetězce, implementací nástrojů pro zvýšení jeho efektivity (LEAN, KANBAN, 5S apod.).
Bohužel stejně často je při snaze o zlepšení opomíjena skutečnost, že logistický řetězec je v první řadě řetězem na sebe navazujících událostí, činností, procesů a aktivit.
Z principu tohoto propojení pak vyplývá, že budeme-li schopni “opravit” jeden z článků řetězu, neznamená to že zvýšíme efektivitu celého celku. Často naopak dojde posílením jednoho z článku k oslabení článku jiného a to až do té míry, že místo jednoho slepého místa nám vzniknou další a to v mnohem vyšší míře.
Představa že např. Efektivita skladu se měří rychlostí běhu skladových pracovníků, je z principu chybná. Kritérií je třeba zvážit podstatně více a žádné z nich kupodivu nesouvisí s během skladníků.
Co tedy je EFEKTIVNÍ LOGISTICKÝ DESIGN. Jedná se v první řadě o nástroj, který je ve své podstatě zcela samostatný a jeho síla je právě v nezávislosti jak DESIGNÉRŮ, tak i řešení která jsou implementována.
DESIGNÉR musí být schopen rozeznat komplexitu dodavatelského řetězce, musí mít schopnost ji vizualizovat ve formě pochopitelné ne jednomu, ale všem článkům logistického toku. Základním vybavením a nástrojem je široký rozhled a bohatá praxe dotýkající se však nejenom logistiky samotné, ale i návazných činností jakými jsou nákup, marketing, prodej, management, ale i např. zpracování odpadu, či design obalových prostředků.
Osobně považuji pozici tvůrce LOGISTICKÉHO EFEKTIVNÍHO DESIGNU za velice blízkou konceptu 4PL. Jediným, ale pro klienty často významným rozdílem je odlišnost v oblasti OVERHEAD (tedy pevných nákladů), která se promítá do hodnoty práce a činnosti vykonávané pro jednotlivé klienty. Zatímco LED profesionál se obklopuje odborníky z oborů, s nimiž jeho činnost úzce souvisí, zakládá si na 4PL na síle týmu, týmů a často i celých komplexních korporací (často spojených i s funkcí 3PL, či Obchodu, výroby apod.).
V případě že Vás informace o LOGSTICKÉM EFEKTIVNÍM DESIGNU zaujala a chcete se dozvědět více, uvítám nejenom možnost diskuze prostřednictvím e-mailu michael.rada@gmail.com, ale i možnost jednání tváří v tvář, která stále je a zůstane nejefektivnější formou komunikace.

Michael Rada

No Waste Environment

Dear Readers,

as mentioned in my old, old post on wordpress one of main aim is to decrease the negative impacts of global supply chain and industrial production on environment. In last years I was observing many ways how to minimize the cost related to waste processing. Many investment in new technologies like “new burning” facilities, cleaning factories and other.

But it tooks me long time to discover that one idea is missing.

REDUCE AMOUNT OF GENERATED WASTE

This was striking to me like solving an ZEN KOAN.

I started to follow and find out that generally there is no intention to reduce the volume of waste for IT IS AVERY, but VERY PROFITABLE BUSINESS for some people and companies. I call them WASTE COMPANIES.

If you are running business in physical mater of production, you and your colleagues or employees are meeting them every day. See the number of waste bins, containers and other utilities and places marked and used for COLLECTING WASTE.

For better imagination I recomment for you to take the layout of your factory and marke with BLACK THICK marker all such places. After you did, put one bank note (for example 10 USD, 10 POUDS, 100 Czech Crowns etc.) on Each of them.

Count all together.

If you can, separate so called COMUNAL WASTE (mixed waste similar to that which you produce at home)

Count remaining.

Multiply by 2 (usually there are hidden cost behind the process like (manpower, working time, transport etc)

Multiply by 365 (waste is generated all the time and even off production in some days and over weekends, is ballanced with increased volumes in PEAK season)

RED NUMBER SHOWN INDICATES – bottom level of your money spent for waste utilization.

If you do not like this picture, follow my blog, for there is a way to change. The change results not only in avoiding the cost you pictured before, but reduction and minimization of produced WASTE and finally in establishing new PROFIT CENTER which make from RED, BOLD BLACK number.

your comments and ideas sharing are wellcome

Michael Rada